V dnešním ergonomickém okénku se vrhneme na požadavky, které by mělo pracoviště kanceláře splňovat dle České technické normy.
Ergonomické úpravy pracoviště
Účelem ,,ergonomizace“ pracoviště je zvýšit pracovní výkon a současně eliminovat pracovní úrazy a zdravotní poškození pracovníků. Ergonomické úpravy pracoviště mohou zvýšit pohodlí, ulehčit pohyb a snížit fyzickou, mentální a zrakovou zátěž.
Návrhu samotného pracoviště by měla předcházet analýza procesů, které se na daném pracovišti budou provádět, a rozdělení těchto procesů na jednotlivé dílčí úkoly, pro něž je nutné znát jednotlivá zařízení, která budou nutná pro plnění úkolů. To, jakou cestu úpravy pracoviště zvolíme, záleží na prioritách při plnění daného úkolu. Například, pokud je pro převážnou část pracovní doby nezbytné sledovat vytištěné dokumenty, upřednostní se sestavení jednotlivých komponent pro práci s těmito dokumenty před uspořádáním PC komponent.
Při úpravě pracovního místa by jednotlivé pracovní komponenty měly respektovat 5 principů:
- Přizpůsobivost
- Přiměřenost
- Variabilita poloh
- Informovanost
- Udržovatelnost
1. Přizpůsobivost
Přizpůsobivé pracoviště je takové, které je pro pracovníka pohodlné, a přitom mu nebrání efektivně plnit předepsané úkoly. To znamená, že jednotlivé komponenty pracoviště (loketní opěry, podnože, šuplík na klávesnici aj.) nebrání pohybu, který je nezbytný pro vykonání pracovního úkolu. Zde je důležité brát v úvahu antropometrické charakteristiky pracovníka, zkušenost s prací, preferenci poloh a dobu trvání úkolů.
2. Přiměřenost
Vhodné uspořádání pracoviště se vyznačuje tím, jak moc kancelářský nábytek a zařízení mohou uspokojit individuální potřeby pracovníka. Této vhodnosti lze dosáhnout uspořádáním nábytku a zařízení v okolí pracovníka podle priorit uživatele ve vztahu k plnění pracovních úkolů a možnostmi úpravy výšky, velikostí a forem nábytku.
3. Variabilita poloh
Jelikož je práce mnohdy jednotvárná, je vhodné volit nábytek, upravit postup úkolu a uspořádat pracovní místo tak, aby umožnilo změnu polohy pracovníka. To vede k redukci jednostranné zátěže.
4. Informovanost
Pokud se podaří zvolit nábytek, upravit úkol a rozmístit jednotlivé komponenty pracoviště tak, aby odpovídalo ergonomickým normám, ještě nemáme vyhráno. Je zde ještě jeden faktor, který může i z maximálně zdravého pracoviště udělat pracoviště nezdravé. Tímto faktorem je člověk, který díky své nevědomosti nemusí plně využít zdravotního potenciálu pracoviště a tím si pomalu zakládá na nemoc z povolání či mu hrozí úraz.
Pro maximalizaci zdravotního působení pracoviště by mělo být všem jeho uživatelům zajištěno školení, které by je naučilo správně nastavit výšku pracovní plochy, křesla, rozmístit komponenty a navedlo je k tomu, jak volit jednotlivé polohy ve vztahu k jednotlivým pracovním úkolům.
5. Udržovatelnost
Nábytek by měl být volen z takových materiálů, které umožňují dostatečné pohodlí a zároveň jsou nenáročné na čištění. Stejně tak komplikovanost polohovatelných mechanismů nesmí zabránit přístupnosti uživatele a nesmí omezit přístup při opravě či seřízení.
Všechny tyto principy pomáhají zvýšit pracovní výkon a omezit zdravotní rizika pramenící z jednostranné zátěže v kanceláři. Analýza a následné úpravy pracoviště ale je vhodné přenechat kvalifikovaným odborníkům s mnohaletou praxí, aby došlo k co nejefektivnějším a cenově nenáročným úpravám.
Zdroje:
Česká technická norma ČSN EN ISO 9241-5. Ergonomické požadavky na kancelářské práce se zobrazovacími terminály – Část 5: Požadavky na uspořádání pracovního místa a na pracovní polohu. Český normalizační institut, 1999.
Obr.: https://www.cityphysiotherapypune.com/ergonomics/ws-ergo/
Autor: Bc. Tomáš Látal
